Žufrik&Busty
Žufrik&Busty
Žufrik&Busty
Žufrik&Busty
Žufrik&Busty
Žufrik&Busty
Žufrik&Busty
Žufrik&Busty
Žufrik&Busty
Žufrik&Busty
Žufrik&Busty
Žufrik&Busty
Žufrik&Busty
Žufrik&Busty
Žufrik&Busty
Žufrik&Busty
Žufrik&Busty
Žufrik&Busty
Žufrik&Busty
Žufrik&Busty


VÝLETY 2010 2009   2008  



ZIMNÍ VÝLETÍK NA BUBOVICKÉ LEDOPÁDY
30.12.2009, zapsala panička

Během noci příroda vykouzlila nádherný zimní kabátek. Při dnešní prochajdě jsme aspoň mohli mít pocit, že je opravdu zima, i když sněhová nadílka postupně roztávala. S našimi kamarádkami Ivčou s Beou a Luckou s Benjim jsme vyrazili na předsilvestrovskou prochajdu. Vydali jsme ze Srbska kolem Bubovických vodopádů, přes Propadlé vody na Hostím a zpět do Srbska. Kluci se řádně proběhli, začmuchali, vyváleli, paničky poklábosili, že ani cestu nevnímali. Takže jsme dvakrát šli někam jinam, než jsme původně zamýšleli, ale zase jsme se dostali na krásnou vyhlídku. Busty strčil do kapsy oba lovecké psy, když si našel a hrdě přinesl srnčí shoz a nikomu ho nechtěl dát. Byla to moc příjemná prochajda. Pár fotek nalezenete jako obvykle na rajčeti.

PROKOPSKÝM ÚDOLÍM NA DĚVÍN
29.11.2009, zapsala panička

Po dlouhé době se nám opět zachtělo společného venčení s Hafanama z Berounska. Destinací ale byla Praha, konkrétně Prokopské údolí. Trasu jsme původně zamýšleli kočárkovou, ale jelikož nakonec žádný kočárek nejel, operativně jsme změnili trasu. Na začátku tak hned čekal pro účastníky test zdatnosti v podobě překonání výškového rozdílu, který ale všichni zdárně zvládli. Počasí se na poledne vybralo a připravilo nádherné výhledy na Prahu. Koho by napadlo, že se budeme moci koncem listopadu slunit na louce?! Fotili jsme o stošest, tak jukněte na podzimní pohodu sem otevře se do nového okna.

ROZTOCKÁ PROCHAJDA
21.11.2009, zapsala panička

S vršícími se problémy kluky nějak šidíme s procházkami a návštěvníky našich stránek zas o častou fotodokumentaci. Ono taky počasí v Praze moc fotografům nepřeje, druhým měsícem stále zataženo, mlhavo, nevlídno. Tenhle týden párkrát sluníčko vystrčilo paprsky, tak jsme se hned snažili nalapat do zásoby nějaký vitamín D. A že si to kluci náramně užívali, jukněte sem otevře se do nového okna.

VODĚRADSKÉ BUČINY aneb MÁME DOMA SKOKANA
15.8.2009, zapsala panička

Plány na tenhle víkend se měnily jak dubnové počasí. Výcvikový tábor, dogtrekk, výšlap s přáteli, pak narychlo na lovecký zkoušky, pak do práce a nakonec nic... Tak jsme si přispali a na odpolední prochajdu ve vedru vybrali hluboké lesy Voděradských bučin a sedmi rybníků. Z krátké prochajdy nakonec bylo 25 kilometrů. Prošli jsme kolem Jevanských rybníků, přes Černé Voděrady na Ondřejovskou hvězdárnu. Prohlídli jsme si arboretum, občerstvili a vydali se zpět z rozpálených polích do hlubokých lesů.
Kluci se vyráchali v každém rybníce. Busty nás opět překvapil něčím novým a začali jsme přemýšlet, zda při nějaké bouřce nedošlo k výměně plemen... Busty totiž metal do vody skoky daleké i vysoké a náramně si to užíval. Ostatně párkrát se mi ho podařilo zachytit, tak jukněte sem otevře se do nového okna.

 Z ČERVENOHORSKÉHO SEDLA PŘES PRADĚD DO STUDÁNKY
18.5.2009, zapsala panička

Být sám svým pánem je pro mnohé velkým lákadlem. Málokdo si už ale uvědomí, že vám nikdo nezaplatí dovolenou (ani nevím, co to je), výdělky jsou značně nejisté a často malé. Volno si nemůžete udělat kdy chcete, ale podle přání zákazníků. Občas jde ale práce skloubit se zábavou...
V neděli večer jsem dodělávala resty za víkend a šla si lehnout až po půlnoci. Moc jsem toho ale nenaspala, po hodince zvonil telefon. Zakázku bereme. Ve dvě už stojíme pod rampou a ve tři vyrážíme směr Jeseníky. Prvně jedeme cargem celá smečka!
Po několika hodinách jízdy vystupujeme na Červenohorském sedle. Broněk jede rozvážet po okolí a my musíme stihnout přejít Jeseníky :) No...alespoň přes Praděd.
To bylo radosti! Po vybití přebytečné energie zapřahám a jdeme. Žufrik se chová jako rozený turista. Táhne decentně, do kopce přidá, z kopce jde vedle mne, přes kořeny skáče za mnou a následuje mne mou stopu, na rozcestí zas čeká, kam budeme pokračovat. Perlička všeho - umravňuje Bustyho. Ano, začal ho učit tahat. Když totiž Busty trucoval a nechtěl jít (protože jsem mu nedovolila označkovat asi padesátý smrček), Žufrik se k němu otočil, štěknul, dal hudlana a šel dál. Na Bustyho to napodruhé zabralo. Zřejmě mu vysvětlil a názorně předvedl, jak se chová tažný pes.
Tak si tak šlapu hlubokými lesy, kochám se panoramaty a říkám si, jaká je to nádhera být na horách sama. Jenže pod Pradědem je konec romantiky... přijelo metro, ehm autobus. Po chvíli je i konec pěknému počasí. Pod Pradědem, zrovna když se kocháme sněhem, začíná pršet, cedit, kroupy lítat. Následujících 5 km jdeme v krušném dešti...ještě že nás dole čeká odvoz... Fotky s komentářem najdete tradičně ve fotoboudě nebo přímo zde otevře se do nového okna.

 VESELÉ VELIKONOCE
13.4.2009, zapsala panička

Po taktické změně plánů na víkend jsme nakonec v sobotu vyrazili s Hafanama z Berounska na Křivoklát. Sešlo se 17 pejsků všech možných plemen a ještě více lidiček. Z Křivoklátu jsme šli přes Brdatku do Zbečna. Berounku jsme samozřejmě neminuli bez toho, aby se psiska nevyráchala a řádně nezaplavala. Kdo byl plavcem dne? Pokračujte do výletů.

 LÉTO JE TU?!
4.4.2009, zapsala panička

Sluneční paprsky posledních dní nás příjemně naladili na letní notu. Ve čtvrtek jsme zajeli na Ovčáry a mohli tak začít učit Bustyho plavat. Díky zimnímu období jsme to ještě nezkoušeli. Busty měl z vody děsnou radost a cválal jak neposedné hříbě a schválně cákal a cákal. I válet v písku jako Žufrik se stihl naučit. V pátek jsem se po práci zastavili se Žufrikem u Sázavy a vyšlápli jsme si na Zbořený Kostelec. Obloha azurová, 25 stupňů, léto je tu! A dnes jsme si vyjeli na zříceninu hradu Hazmburk. Bylo opravdu letní počasí, takže kluci si šlapali na jazyk a vyhledávali kousek stínu. Takže jsme si z vrcholu vyhlédli rybník a hurá k němu. Busty plave!
Fotodokumentaci najdete tradičně ve fotoboudě nebo přímé linky zde: Ovčáry, Zbořený Kostelec otevře se do nového oknaa Hazmburk otevře se do nového okna.

 ZA POVIDLOVÝM KOLÁČEM
28.3.2009, zapsala panička

Tak nás všichni nalákali, že si půjdou do Benešova pro povidlový koláč, až jsme šli nakonec sami. A jelikož s námi šel páníček zotavující se po operaci, zvolili jsme 15 km trasu. Ta se nakonec ukázala jako 19 km :) Páníček si dal hned na první kontrole občerstvení, kytárka hrála, sluníčko svítilo, pohodááá. Výletík to byl krátký, což Žufrik dal jasně najevo svům nechutenstvím vlézt při odjezdu do auta... jako ostatně téměř vždy, když se vracíme z přírody. Pár skromných fotek najdete ve fotoboudě nebo přímo zde.

 PROCHAJDA KLÁNOVICKÝM LESEM
23.3.2009, zapsala panička

Dnes jsme vyrazili na krátkou prochajdu se ségrou Wendynou a Majkýskem a jeho smečkou! Dlouho jsme se neviděli, probrat jsme stejně nestačili všechno, ale hlavně že se psiska vyběhala (a že si dala záležet). Pár fotek najdete tradičně ve fotoboudě nebo přímo zde.

 Z KRALUP DO TRÓJE
21.3.2009, zapsala panička

V poledne nás páníček vyvezl do Kralup nad Vltavou a do večeře ať jsme zpátky :):) Byli, večeři jsme stihli. Štrádýrovali jsme si to podél Vltavy, jen u Máslovic jsme si udělali odbočku po staré červené a na Máslovickou naučnou stezku. Pak jsme dál pokračovali po transevropské turistické magistrále plné cyklistů, bruslařů a procházkářů. Mezi těmi všemi jsme my dálkoplazi působili trochu divně. A doťápli jsme až do Tróje. Fotky najdete tradičně ve fotoboudě nebo přímo zde.

 Z LODĚNIC PŘES KARLŠTEJN DO RADOTÍNA
15.3.2009, zapsala panička

V neděli jsme vyrazili s Luckou a Benjim na další etapu okolopražského okruhu. Zelený anděl nás vysadil v Loděnicích a odtud jsme pokračovali po svých směr Karlštejn. Cestou jsme odbočili prohlédnout si skanzen Solvayovy lomy, kde se těžil vápenec a dnes je zde muzeum ve volné přírodě. Další zastávka byla Bubovické vodopády, kde se vyřádili hlavně Žufrik s Bustym, jakožto skalní osadníci a psí kamzíci. Za Karštejnem jsme chtěli udělat fotografickou pauzu, ale Žufrik focení bojkotoval a Benjiho i Bustyho k bojkotu strhnul... Fotograf to má někdy těžké. Pokračujeme dál do kopce, a zase z kopce a zas do kopce...až se před námi objevil výhled na Berounku a cíl naší cesty - Radotín.
Žufrik dnes naučil Bustyho další super potřebnou věc, a to válendo grando. Této bohulibé činnosti se pak věnovali oba společně. Fotky najdete tradičně ve fotoboudě nebo přímo zde.

 ÚDOLÍM PRAŽSKÉ ROKYTKY
13.3.2009, zapsala panička

Tak dlouho jsme se Žufrikem toulali přírodou, až se v něm probudili tulácké geny. Nebo volání divočiny? Jak může, bere z oplocenky nohy na ramena a chrtím během mizí v dáli. Omluvou mu zatím je to, že se dokázal zatím vždycky vrátit. A tak jsme dnes z práce nejeli autem, ale hezky pěšky podél Rokytky.
Cestou nechyběla městská "romantika" v podobě dálničního obchvatu, zábor veřejné cesty či novodobé zástavby, které nám několikrát překřížily cestu, takže místo lesní cestičkou jsme se brodili stavebním bahnem. To abychom nezapomněli, že jsme v Praze. Ale i v Praze se najde kus přírody. Zatím.
Po více jak roce jsme zavítali k Počernickému rybníku a do zámeckého parku v Dolních Počernicích. Chtěla jsem si tu vyfotit sněženky, ale Žufrik nebohé poslíčky jara nemilosrdně zadupal do země... Dál jsme pokračovali k rybníku Martiňák a do přírodní rezervace V pískovně. Písek se zde těžil od konce 19. stol. až do konce 50. let 20. stol. Pak byla pískovna postupně zaplavena. Do pískovny byl později sveden přívod vody z upraveného Svépravického potoka. Zatopením odumřela část zdejších stromů, jejichž pařezy a pahýly vytvářejí až pravěký obraz. Koryto říčky je upraveno, ale nádherné říční meandry přežily a v rámci revitalizace se obnovují! A tak není ani divu, že i dnes jsme opět brodili...a v dáli duní velkoměsto...
Fotky najdete tradičně ve fotoboudě nebo přímo zde.

 ÚDOLÍM KAČÁKU
7.3.2009, zapsala panička

S naší výletnickou partičkou jsme tentokrát vyrazili na výlet údolím legendární trampské říčky Kačák. Kačák je místní název pro Loděnici nebo také Loděnický potok či Kačický potok. V létě je to malinkatý potůček, ale v předjaří se dá sjíždět i na kanoích. Potok byl místy značně širší a přítoky se rozlívaly po přilehlých loukách. A tak jsme se brodili...to s nadšením přivítal snad jen Žufrik s Bustym... Benjimu se to vůůůbec nelíbilo. Cedrikovi to bylo nejspíš jedno, a tak si hleděl více poletuchy Bustyho a nešťastná panička skončila ve vodě. Alespoň nebyla nuda!
Výlet se nesl v duchu zkušebním. Cedrik si vyzkoušel Bustyho sled postroj. Musím říct, že mu padne jako ulitý, jak prakticky, tak fešácky. Busty s Benjim vyzkoušeli faster postroj, no a na Žufrika zbyl guard. Ale než ten, raději jsme cvičně vyzkoušeli baťůžek coby cvičnou zátěž a postroj v jednom. Jako postroj pro tahavé zvíře nic moc, jako baťoh také nic moc. Kapsy totiž tento výletík nevydžely a začaly se trhat!! A to jako zátěž byly jen dvoje noviny...
Busty ťapal celou dobu s námi, zprvu každý na své vlastní šňůře, po sklidnění a vybití prvotního výletního nadšení ťapali kluci hezky pospolu jako ve spřežení. Jen občas dostal Busty volno, aby si mohl jít vlastním tempem. Párkrát totiž vypadal, že už nemůže, ale opět se potvrdilo, jaká je to hérečka. Jen co dostal volno, provokoval ostatní, chtěl si hrát, lítal jak kamzík po příkrém srázu, prostě nic, co by připomínalo unavené štěně. A tak páníček, který plnil funkci trasového kontrolora a čekal, kdy Busty už nepůjde dál, se dočkal svého pejska až v cíli. V Loděnicích mezitím prozkoumal místní hospůdky a tak jsme mohli výlet zakončit opět v příjemné restauraci. Jen ty ceny byly jak na Václaváku...
Fotky najdete tradičně ve fotoboudě nebo přímo zde.

 S HAFANAMA Z BEROUNSKA KOLEM KRUŠNÉ HORY
28.2.2009, zapsala panička

Tak dlouho jsme se domlouvali kudy vést sobotní prochajdu, až jsme se vrátili k původnímu záměru do okolí Hudlic, konkrétně jsme si dali trénink na Krušky :):) No dobře, noo, neobešli jsme Krušné hory, ale jen jednu Krušnou horu u Hudlic na Berounsku.
Šlo 15 pejsků a o něco méně dvounohého doprovodu včetně terénního kočárku. Ač všude jaro, cesta vedla víceméně sněhem. Takže někteří pejsci občas kočárku, resp. mamince vydatně pomáhali. Max se nám zamiloval do Sáry, pointři si odběhli nejmíň až na Křivoklát a Žufrik se vrátil překvapivě bez bahenního zábalu. Vyzkoušel si i skok vysoký přes překážky a bez problému prozkoumal ruiny bývalé el. rozvodny. Takže z posery nakonec vychováme záchranáře, ne?
Fotky najdete tradičně ve fotoboudě nebo přímo zde.

 DUMMY VÝLET OKOLÍM DRAHELČIC
24.2.2009, zapsala panička

Busty byl od včerejška pasován na asistenčního psa. Na páníčka totiž několik dní po operaci nemají v nemocnici místo. První dny se divili, jak se mu to hojí, a jen co ho vyhostili z nemocnice, tak se zase diví, že se mu to nehojí, jak by mělo... Stehy mu vytáhli dřív, takže je doma s otevřenou ránu, neboť se rána nehojí dle jejich představ. Z původních 3 týdnů nemocenské to vypadá nejmíň na 3 měsíce. Ať žije české zdravotnictví! Hlavně buďte zdraví, ať se nemusíte svěřit do takových rukou. Fakt sprostota.
Žufrik jel tedy se mnou na rozvoz. Během bezpečnostní pauzy jsem chtěla udělat okruh z Drahelčic přes Chrustenice do Loděnic a zpět, ale nějak jsme se zadummali, do cíle nedošli, o to více pocvičili. Fotky najdete ve fotoboudě nebo přímo zde.

 OKOLÍM ŠEMBERY
22.2.2009, vytlapkal Busty

Dnes prvně píšu do netového deníčku jáááááá, Busty! A mám tak možnost sdělit internetovému světu, jak to u nás doopravdy chodí. Kdo koho mučí, kdo je tu utiskovanej a táák. Díky přívalům mokrého sněhu nám pro dnešek zrušili cvičák, což Žufrik přivítal s nadšením. Já už méně, neboť jsem tak přišel o spousty frolíků a nenaučím se nic nového, abych ho v co nejkratší době trumfnul! Přesto jsme byli naloženi do auta a někam jeli. Cesta mi přišla dlouhá, a tak jsem se přidal k Žufrikovi, který už netrpělivě vyhlížel parkoviště a kňoural. Konečně našla panička parkoviště podle svého gusta a dveře se otevřely! Hurááááááááá! Letíme ven do sněhu, štěkáme, skáčeme, válíme se.
Zamířili jsme si to do lesů za Hradešín, do okolí Šembery. Říčka Šembera pramení u Vyžlovky a teče odtud na Český Brod. Vytváří tu výrazné lesnaté kaňonovité údolí s balvanitým řečištěm. Pod sněhem schované omleté balvany, tůňky i obří hrnce vytváří malebnou atmosféru. Dole u rozcestí jsme navštívili trampskou osadu a prozkoumali důkladně polozamrzlé řečiště. Cestou poktáváme obrovského berňáka, no byl vám dvakrát tak velkej jak Žufrik. A ty jeho lidičky nepoznali, co je za Žufrik plemeno! Podle hravosti mu hádali tak půl roku a fenku k tomu, chachá. Žufrik z toho měl srandu a já se hrdě pnul, neboť mně poznali! A pak že je ZR známé plemeno, pché. To už jsme se vyšplhali na kopec, kde kdysi stálo slovanské hradiště a později malý hrádek. Z hradu Šember se dochovaly malé zbytky zdí a mohutný příkop. Na skalnatém ostrohu, pod kterým teče Šembera, prý za temných nocí vysedává starý čert a teskně hraje na dudy. Čerti jsme tu byli ale akorát my dva.
Scházíme do rokle, kterou pomalu klesáme, abychom za chvíli mohli zase stoupat na protilehlý svah. Šemberu přecházíme přes lávku. Nutno podotknout, že všichni přecházíme přes lávku. Tedy i Žufrik! Vodu vynechal.
Celou dobu padal mokrý sníh, oba jsme promoklí jako kdybychom se v té říčce koupali. Panička prý neví, jestli se tak potí, nebo je tak zmoklá. Nasedáme do auta. Žufrik jako obvykle stávkuje, a chce si dát ještě jedno kolečko, tříhodinová procházka je prý málo. Ale jedeme se prý podívat na páníčka, tak přeci jen nastoupí a můžeme vyrazit. Fotky najdete ve fotoboudě nebo přímo zde. Uf, příště nechám reportáž raději zas na paničce, jdu se zahrabat do pelíšku.

  PROKOPSKÉ A DALEJSKÉ ÚDOLÍ
15.2.2009, zapsala panička

Praha má 11 přírodních parků. Nejmladším přírodním parkem v Praze je Prokopské a Dalejské údolí. Je zde celá řada zvláště chráněných území, z nichž některá obsahují velmi cenné geologické profily s bohatými nálezy zkamenělin.
Naši prochajdu jsme začali na Děvíně, v místě zvaném Dívčí hrady, u vyrovnávací vodárenské věže. Je to častý cíl procházek mnoha Pražanů, ale nejspíš i toto místo (i přes NPR) jednou bude zastavěné viladomy. Vrcholy nad Hlubočepy a Zlíchovem (Ctirad a Vysoká) jsou vynikajícími vyhlídkovými místy na Prahu včetně pražského Semerinku. V jednom úhlu vytváří zajímavý kontrast s moderním Barrandovským mostem. Probíháme místními lesními cestičkami až k Butovickému hradišti, kde se napojujeme na naučnou stezku. Podél skalního masívu, nazývaného Hemrovy skály (zbytek podmořské sopky), sestupujeme do údolí. Odtud pokračujeme už podél železniční dráhy k Mušlovce a našemu cvičáku, kde se mezitím potil Busty s páníčkem :) Fotky najdete ve fotoboudě nebo přímo zde.

 NOVOROČNÍ VÝŠLAP HORNOPOŽÁRSKÝM LESEM
1.1.2009, zapsala panička

Nový rok jsme začali opět sportovně. S Luckou a Terkou jsme vyrazili na zimní výšlap Hornopožárskými lesy. Pochodovalo se nám nádherně! Po chvíli byli Žufrikovci propuštěni na volno a vypadalo to, že volno dostali prvně v životě - jen se za nimi zaprášilo... To už jsme byli ve Vlčí rokli. Je tu moc zajímavé kamenné moře ze žulových balvanů porostlých mechem, v jezírku tu prý žijí i raci a žebernatky. Pokračujeme dál přes padlé stromy, cestou necestou. Přichází pohoštění v podobě zbytků silvestrovské krmě. Žufrik se neobtěžoval dovolit a nabídl si z tašky bleskurychle sám. Byl ale nemile překvapen. Z tašky sice voněl salám, ale on si vylosoval celozrnný chleba. Svou kořišt ale hrdině snědl. Za druhým dubem a jedním bukem už byla vyhlídka Panská skála. Výhledem jsme se ale moc nepokochali, je zakrytý stromy. Dál pokračujeme přes Gryblu do Skalska. Tady se kluci v rybníku Markvart ještě počátkem listopadu čvachtali. Dnes jsme se klouzali :). Jdeme pohádkovým lesem kolem Jílového, kolem štoly Halíře a končíme v Borku, odkud jsme vycházeli.
Výlet jsme dokončili a zhodnotili v místní hospůdce Florián v Jílovém, kde jsme všichni příjemně rozmrzli. Kéž by takhle pohodový byl celý rok. Jen tu pohodu v závěru výletu pokazili neukáznění řidiči, kteří kvůli novoročnímu ohňostroji v Praze zablokovali magistrálu a přilehlé ulice. Vozidla stála na tramvajovém pásu, na chodníku, na dvouproudé silnici ve třech pruzích...ani sanitka nemohla projet, ani my. A vše jen kvůli tomu, aby si svý zadky dovezli co nejblíže k místu, odkud pozorovali ten převratný ohňostroj. Kde bděli naši policisté?
Fotky z výletu najdete ve fotoboudě nebo přímo zde.



Už jsme i tam        spojte se s námi pres ICQ icq 247952765        Naše skromná videjka        Fotogalérka I.        Fotogalérka II.        Napište nám       © Anna Rožňová 2006-2010

       dvounožcu navštívilo tyto stránky  krát  - práve ted si nás prohlíží
          PRIDEJ K OBLÍBENÝM